V práci občas s nevolí poslouchám, jak kolega za vedlejší přepážkou hlasitě zívá. Je v tom tolik smutku a rezignace... To v mém zívání je vždy i špetka naděje! (Já vlastně nezívám, já zpívám...)

zvuková stránka verše
olše a jelše
a zatím nahoře u sousedů
vyje pes

dneska na něj neřvou
asi nejsou doma
pes pokoutně šmátrá, drápy škrábe
plovoucí podlahu

Typický rodinný dům (představme si nevelký středostavovský „baráček“ s oploceným pozemkem někde na předměstí) se obvykle skládá z tvrdých a měkkých prvků. Ty tvrdé jsou obrácené směrem k okolnímu světu, jež je do značné míry vnímán jako nepřátelský, a jasně mu dávají najevo svoji obranyschopnost: v podobě železného plotu s ostrými hroty,...

- To u vás kape voda?
- Zas někde nedovíraj dveře...
- Kdo nechal venku stát dědečkův řebřík?

„Chápeš, ja som teraz úplne slobodný človek... Po tom, ako sa ku mne zachovala, ja jej teraz... ja teraz môžem urobiť hocičo!“ Zmĺkol, odpil si z piva a zadíval sa do tmy.

„Tam kde jsou ty špičky, tam je strašně tmavá, ale přitom řídká tráva. Co to je? Takhle funguje mafie... Když se dostanete pod mafii, tak vona vás donutí zbohatnout, anebo chcípnete... Všechny houby fungujou jako taková tichá mafie, která podezdívá celej ten rostlinnej svět. A ty který to uměj nejlíp, ty nejsou vidět, ty to dělaj jemňoučce... Dělaj...

Pohľad z kopca Parukářka na podvečerným slnkom rozjasnené fasády žižkovských bytoviek vyvoláva z pamäti letné obrazy Stredomoria. O kúsok ďalej sprejuje tínedžer v červenej mikine na kus betónovej steny šifry svojho kmeňa. Z reproduktorov na lavičke hučí rázny rap...

- Dneska člověk už nic nesežene...
- Že ne?

veci naveky položené medzi oko a objekt túžby...

ešte občas v diaľke
kútikom oka
lietajúci koberec

„A já mu říkám: Hele, Péťo, začni se už laskavě holit, ano? A on: Ne, já nechci! Proč bych se měl jako holit? No protože už ti to roste, říkám. Vypadáš jak mongol...“
(stanice metra Háje, 08/2022)

Sebapoškodzujúce aktivity akéhosi vyšinutého (alebo sfetovaného) chlapíka. Prudký rozbeh proti skejťáckej U-rampe a vzápätí tupý náraz tela do dreva. Potom sa to telo (asi tak tridsaťročné) zošuchne po oblúku U-rampy a niekoľkokrát sa pretočí, kým ho nezastaví ďalší tupý náraz o zem. Chalanisko chvíľu nehybne leží, spracúva práve prežitú bolesť....

Oprava komunikace

nikdo nic nemá

„...a napadají v bojích společně prolitou krví zocelené přátelství...“

Z východu chladné vetry dujú a pravá ruka nevie, čo robí ruka ľavá. Nohy v tme pochodujú. Čo robí hlava?

Sobotný podvečer, sedím na pive v záhradnej reštaurácii na vltavskom nábreží. Po chvíli dorazí chlapík na krosovom bicykli tak za sto litrov, evidentne profík. Na sebe žlté elastické tričko, aj podkolienky má žlté, v nich zastrčené čierne cyklistické legíny. Pri okienku si kúpi čapovanú Plzeň a sadne si k vedľajšiemu stolu chrbtom ku mne. Vytiahne...

Na louce v záři měsíce
tancují si tři zajíce
a první z nich je lev
a druhý pak je lasice
a třetí koroptev.

Chce-li kdo vysvětlení
pak pomoci mu není...

Jar je tu...

V podzemí

Good stuff for others

Z okna bytu pozorujem suseda: kráča po chodníku smerom ku garážam a telefonuje. Mobil si pritláča k uchu, hlavu má pritom mierne naklonenú, vzrušene gestikuluje. Tohto suseda nestretávam často, ale kedykoľvek ho stretnem – telefonuje. Je pritom zjavne vo svojom živle. Možno sa s telefónom v ruke už narodil a keď mu chcel doktor po pôrode prerezať...

Začal si v duchu rozdělovat město na jednotlivé „kulturní zóny“. Postupně mu docházelo, že bankovní úředník, bezdomovec nebo cizinec, ti všichni chápou stejné části města nebo čtvrtě jinak. Zlepšil si náladu při představě přeměny banky ve squat.

ponuré poryvy větrací šachty
šelest ten šálivý
ach ty

Vtieravá všadeprítomnosť nahoty v dnešnom svete spôsobuje, že obnažené ľudské telo už vzrušuje len málokoho. Nedávna príhoda ma v tom len utvrdila.

Stojím na zastávke autobusu, vedľa mňa postarší chlapík v baloňáku kamsi sústredene pozerá a vyškiera sa pritom od ucha k uchu. Pozriem tým smerom a tiež sa musím usmiať. Na chodníku asi 50 metrov od nás sa náruživo objíma dvojica tínedžerov: ona viditeľne staršia a asi tak o hlavu vyššia než on, dlhé ruky ovinuté okolo jeho krku, vášnivo si...

Situácia na futbalovom ihrisku je často neprehľadná a mnohí laici si preto myslia, že hráči nemajú počas zápasu čas na nič iné, než na sústredenie sa na výkon a konečný výsledok. Opak je však pravdou. Nejeden náruživý futbalista sa v slabej chvíli zveril svojmu okoliu, že ho na hre láka predovšetkým možnosť nadväzovania vzťahov: s loptou, so...

Marino moje sladká,
sláva tvá byla krátká.
Unesly vůně tvé i chutě
gentrifikace perutě...

Rohanský ostrov